Norsko: 1 rok a čtvero ročních období v Bergenu

Na Facebooku i Instagramu pravidelně sdílím fotky z Norska, hlavně z okolí Bergenu – od moře přes chaty, výšlapy až po malé každodenní radosti. Občas i chvíle, kdy je mi smutno nebo mi něco vrtá hlavou a zrovna na to nemám odpověď. Sdílím svoji práci, myšlenky, ponaučení i bloudění.

Někdy si říkám, jestli ten online prostor už nezahlcuju. Ale vaše reakce – nejen ta online srdíčka a zprávy, ale i to, co mi říkáte osobně, když se potkáme – že vás tyhle fotky a úvahy baví a působí na vás upřímně – mi dělají obrovskou radost.

A protože jsem v Norsku už rok, chtěla jsem vám dopřát pořádnou dávku fotek. Takových, ze kterých na vás dýchne útulno, ucítíte severní vítr, někdy i nekonečné deště a trochu i ten život, který si tu žijeme.

Nebude to článek plný motivačních proslovů do nového roku. Spíš malá reflexe v pár řádcích, které mi k jednotlivým fotkám naskakují. A pro mě i vlastní vzpomínka.

A nezapomeňte mi dát vědět, jaké období si vás Bergen a okolí přitáhlo nejvíc. 💛

Můžeme začít méně norskou fotkou? Haha, ne. Otužování jsem praktikovala už před stěhováním — miluju ho i nesnáším zároveň. Ale to moře!! To mě naučilo milovat ho víc, než nesnášet. Je to jako znovu se nadechnout. Pokoření nekomfortu a odměna v podobě endorfinů skutečně fungují.

Ze sauny je to samozřejmě o něco příjemnější, ale zase to nejde dělat kdykoliv. A právě v tom má tohle svoje kouzlo: říct si, nehledě na teplotu vody nebo vzduchu, jdu se smočit. Teď a tady.

Zima - objevování

Začnu zimou, protože právě v tom období jsem se do Norska přistěhovala — přesně 3. ledna 2025. Dlouhý spánek střídal práci, zabydlování a výlety do hor. A jako malé probuzení v občas nekonečném přítmí pomáhalo to, že mě občas Asia (náš pejsek) vyštěkala z postele. Pak prostě jít ven, ať je počasí jakékoliv. Vzít si s sebou teplý čaj, svačinu a vyrazit.

A ta chata na fotkách… to je blaho pro duši. Z postele vidíte moře, kolem nikdo. Sprcha venku (tedy hadice), kuchyně na dvě plotýnky, ale má kávovar na kapsle — na kafe nebo horkou čokoládu — a to úplně stačí.

Jaro - energie, pozornost i strachy

Den se začal prodlužovat a my jsme se na víkend vrátili na chatu. Voda už neštípala do nohou tolik jako v únoru, takže se dalo udělat alespoň pár temp. S sebou jsme vezli dort z přítelových narozenin — protože jsme tu bez rodiny, slavili jsme jen ve dvou. A dort jsme pak dojídali několik dní, což jsme si upřímně užívali. Dort k snídani a možnost sedět venku jen ve svetru… na to si rozhodně nebudu stěžovat.

V té době jsem zároveň řešila náročné věci ve firmě i integraci do norského systému — hlava mi jela na plné obrátky. Vyčítala jsem si některé chyby a neuměla z toho ven (ze své hlavy ven). Byla jsem frustrovaná, že jsem ani na té chatě nedokázala vypnout. Ten pocit se mě držel delší dobu. Pomohlo až to, že jsem díky Body Moody letěla do Milána vystavovat na Design Weeku — tam jsem dostala novou energii a motivaci. Cítila jsem léto a pomohlo mi slunce, pro mě tam bylo úplné léto. Pak jsem se zastavila i v Praze a být chvíli v různých prostředích mi pomohlo rozprostřít pozornost na více míst. Díky tomu jsem si nepřipouštěla tolik osobně věci, které se zrovna nedařily.

V Bergenu mezitím začalo všechno krásně zelenat. Místní zeleň má totiž skoro nonstop zavlažování — z fotek to možná není vidět, ale tady prší pořád. Nejčastěji nošená obuv a bunda? Jednoznačně gumáky a pláštěnka.

Léto - světlo!

V létě se začaly věci hýbat a já byla v jenom kole a ve svém živlu. Konference, prezentace, cestování. Cítila jsem energii z možností, které se mi otevřely. Moje snažení v Norsku začalo být vidět. Hodně jsem se radovala. Na konci léta jsem dostala jsem dočasné norské číslo, neboli D number (bez kterého jste chodící duch městem a žijete jako turista). Dny tu byly nekonečně dlouhé na všechno, co jsem chtěla stihnout. Včetně výletů, nově i rybaření. A taková z moře vytažená Makrela, večer upečená na másle — to je něco!

Měli jsme tu návštěvy — dokonce několik. Grilovali s výhledem na moře. Z fotek vám možná bude připadat, že je tu teplo, ale když tu mluvím o létě, je to tu pořád na svetr (a často potřebnou pláštěnku). Až výjimky (ale měli jsme i 30 a teplé moře, zhruba na týden). Ach, ale léto je tu opravdu nádherné, jiné, klidné, nádherné.

Podzim - směr, uzemnit a odvaha

Déšť, vítr a šero. Bergen tak upršený, že i na houby to bylo až moc. Bylo to období zvolnění a nacítění se na to, jak dál. Co potřebuju dělat jinak, abych se dokázala naplno integrovat a uvolnit? Otázka, na kterou nebyla snadná odpověď. Ale našla jsem odvahu si ji říct nahlas a odpovědět naplno a pravdivě. Tu odpověď jsem našla — taky jsem si ji už dlouho nosila v sobě a poprvé ji řekla nahlas. Obejmula jsem strach a skládala nohu před tu druhou — směrem dopředu, ne zpět tam, kde to znám.

Focení Vánoční kampaně pro Body Moody jsme spojili s výletem na novou chatu, bez vody a bez elektřiny. Ach, tam bylo nádherně. Mohla jsem pár hodin jenom sbírat šišky a propriety z přírody, fotit a být kreativní, bez tlaku, že to musí být za 2 hodiny hotové, prostě jen tvořit v prostředí, které kreativitu a klid vybízelo a užít si to. Taky jsme se zúčastnili první sauna maratonu, kde byla součástí i lekce pletení, přímo v sauně. Výsledkem je jedna (ještě nedopletená a křivá), vlněná čepice do sauny. Zážitek skvělý.

Zima - moudrost

A zase zima. Už podruhé. Oslavila jsem tu své 31. narozeniny — první, které jsem strávila v Norsku. Bergen je znovu pod sněhem a sníh odráží to málo světla, které tu v zimě máme. Město je klidné, spotřeba svíček roste. A já pečuju o semínka, která jsem tu minulý rok zasela a věřím, že na jaře vyklíčí — v nový život.

Zároveň ke mně přicházela vděčnost za nová přátelství, která jsem tu našla díky tanci, ke kterému jsem se rozhodla aspoň částečně vrátit. A tohle všechno přispívá k tomu, cítit se tu, doma.

V Norsku vás to naučí — opravdu nepodcenit vrstvy, vyrazit ven za každého počasí a pokud se ukáže slunce, okamžitě běžet ven.

Jaké roční období, vás přitáhlo nejvíce? Budu moc ráda, když mi dáte vědět. 🧡

Link na sociální sítě najdete pod.