Stres a co mi pomáhá?

Nápady, empatie — zahlcenost.

Často se na sebe podívám do zrcadla a vidím, jak mi nad hlavou poletují myšlenky. Mám jich plno. Moje výhoda je, že dokážu generovat hodně nápadů, možností, scénářů a i proto jsem se stala designérkou. Je to také nevýhoda, protože se tím dokážu strašně zahltit a učím se s tím pracovat. Stejně jako empatie, cítím, jak moc mi to dává v práci designérky, ale taky jak rychle dokážu přijmout těžkosti, problémy, zodpovědnosti a trápení ostatních lidí jako by se mě to přímo týkalo.

 

10 bodů, co mi pomáhá.

  1. Metoda gumáky a vypadnout — do lesa, do parku, na výlet a vypnout. Šumění potoka a vůně lesa — tohle funguje!

2. Terapie - terapie mi pomáhá roky, jsem ten člověk, co si připravuje témata dopředu a pohrabuje se myšlenkách a uklízí. Hodně mi pomáhá už přesně ta samotná příprava, pak to s paní terapeutkou projdu a ona mi posvítí do míst, kde právě potřebuji více jasno. Odcházím lehčí. Mnohem lehčí.

3. Deník - vypsat se z toho.

4. Ranní audio rutina- mám složku na Spotify, kde mám podcasty, afirmace a písničky, které mě vždycky vyklidní, správně naladí a dají mi sílu. Ráno si je pouštím na cestě do práce do sluchátek, je to taková moje rutina, co mi pomáhá každý den.

5. Vision board - dát si na nástěnku pár pevných bodů, obrázků, o tom, co mě v životě právě motivuje, co mě uklidňuje, kam směřuju. Hodně ráda to měním za to, co je aktuální. Dávám si to jako tapetu na telefonu nebo si to vytisknu a vystavím doma.

6. Tanec, pohyb - v malé skupině, kde je součástí meditace a svíčky.

7. Nebýt v tom sama / pracovní prostředí - mentoring, dává mi to správný focus, motivaci a rozhodně méně stresu.

8. Nebýt v tom sama / život - neschovávat si to všechno pro sebe, ale sdílet to, co mě trápí, co mě stresuje a nečekat ani tak radu, ale jen poslech a přijetí.

9. Být venku - klasika, ale po práci chodím na 1 - 2 hodiny ven s pejskem, než se pustím do něčeho dalšího, pomáhá mi tahle pauza, vyvětrat se, uklidnit se, proběhnout se, čas na to — přepnout.

10. Cestování - odzoomování od větších problémů, nechat se ovát mořským vzduchem. S kamarádkou máme tradici, že si kupujeme letenky k narozeninám. Pomáhá mi mít termín, kdy jedu někam pryč, kdy se podívám z okénka letadla na problémy z dálky. Když cestuju, cítím obrovskou vděčnost za to, že můžu. Ráda se vracím na místa, kde jsem byla. Nestresuju se tím, jak se kam dostanu, miluju Švédsko. Přiletím a cítím úlevu.

Doufám, že vám bylo malé povídání a body přínosné. Dejte mi prosím vědět, co pomáhá vám! A co třeba máme společné.

A co byste si chtěli přečíst příště? Dejte mi vědět třeba prostřednictvím zprávy na Instagramu.

  • Švédsko - kultura, typy na cestování

  • Truchlení v čase - Co mě cestou provázelo? Jak to mám teď?

  • Design ve zdravotnictví - moje cesta, knížky, podcasty, veletrhy, co mě čeká, kam to směřuju.

  • Jiné?

Previous
Previous

Švédsko, tam se vracím čerpat.